Pribehyodsrdce | Stůl

STŮL

Jednoho dne jsem si potřeboval nově vybavit svoji pracovnu. Počítač jsem již měl, ale chyběla mi jedna poslední důležitá věc. Ano stůl. Proto jsem neváhal a okamžitě vyrazil do prodejny s nábytkem. Prošel jsem za celý den spousty prodejen, ale žádný stůl, co by se mi líbil, jsem nenašel. Nebyl jsem naštvaný, jen jsem si řekl, že to zkusím zítra. Na druhý den jsem si vzpomněl, že znám jedno dobré starožitnictví a říkal si, co takhle si pořídit nějaký starší menší stolík a mít pracovnu ve starším stylu. Hned z rána jsem se tedy vydal do oblíbeného starožitnictví. Chvíli jsem se rozhlížel a poté ho uviděl. Nádherný stůl, jediný na prodejně, který stál v rohu a byl připraven přímo pro mě. V ten den jsem si jej samozřejmě koupil a odvezl domů. Už jsem měl tedy celou pracovnu vybavenou, vše k sobě bezvadně ladilo, což jsem ani nečekal. Byl jsem ze všeho nadšen, ale to jsem ještě netušil, co se bude dít. Ještě jsem si večer udělal nějakou práci a šel spát. Ráno když jsem přišel do pracovny, byly všechny věci přesunuté v levém dolním rohu. Nevěnoval jsem tomu pozornost, jen jsem si řekl, že jsem si je asi přesunul, abych měl místo na psaní. Vše jsem si uspořádal zpět, ale další den bylo vše už divné. Opět všechny věci byly v levém dolním rohu, teď už jsem zcela jistě věděl, že jsem to neudělal já. Posadil jsem se dívajíc se na stůl a přemýšlel, přemýšlel dlouho co se vlastně děje, jak je to možné. Po té jsem vykřikl: Mám to! Šuplík! Byl přímo pod tím místem, kam se přesouvaly divným způsobem věci. Okamžitě jsem šuplík otevřel. Nedivte se, jsem také zvědavý člověk! A když jsem to uviděl, vše mi bylo jasné, dostala se mi do ruky kniha nevyčíslitelné hodnoty. Kniha Tajemství. Už jsem vůbec nepřemýšlel nad tím, jakým způsobem se ta kniha ke mně dostala a jestli to byl nějaký zázračný stůl, protože tato kniha si najde sama svého čtenáře a je úplně jedno jak, ale nikdy nehledá člověk jí...