Vítám Vás všechny na mém blogu. Doufám, že některé příběhy potěší a zaujmou. 

Už je to tu opět,

má tužka řekla piš.

Snad nedostanu za pět,

chci jít prostě výš.

Dnes nepůjdeme spát,

Procházím se ulicí

hlava se mi točí,

vidím měsíc zářící

dívajíc se do očí.

Je to nejjasnější noc,

která brzy skončí

šťastný jsem však moc,

když tady s větrem tančím.

Jdu stále dál a dál,

jen co noha nohu míjí,

tahle ulice je jak taneční sál

těch nejšťastnějších lidí.

Každý z nich je krásný,

neboť nejhezčí dar z nich každý má

to je přeci jasný,

že je to jejich úsměv ten je přeci krásný.

Usmívej se vždy a všude

je to nejsilnější věc,

vím někdy to však nejde,

ale zkus to přec.

Lépe všechno půjde

věř mi a pamatuj,

že všechno přeci jde

hlavně ale nezastavuj.

Mein Herz ist  frei fur dich,

aber ich bin vorsichtig

Ich sagte dir, ich

ja, ich bin Lustig.

Výlet do neznáma

Jako

ZÁZRAČNÉ VÍNO

Dlouho, dlouho jsem čekal na svůj výsledek a konečně po uplynutí roku vidím, že to něco přineslo. To jsem však ještě netušil, že to "něco" bude zázrak.

STŮL

Jednoho dne jsem si potřeboval nově vybavit svoji pracovnu. Počítač jsem již měl, ale chyběla mi jedna poslední důležitá věc. Ano stůl. Proto jsem neváhal a okamžitě vyrazil do prodejny s nábytkem. Prošel

PAPOUŠEK ARA

Měl jsem přání, koupit si jednou papouška zvaného Ara. Jenže jsem si ho nemohl finančně dovolit. Ale začal jsem opravdu věřit, věřit tomu že jednou ho mít budu, bez ohledu na finance. Měl jsem ale tehdy

NEBEZPEČNÁ VTEŘINA

HOŘÍCÍ AUTO

(smyšlený příbeh)

Jízda autem je můj velký koníček. Jsem tam dokonce raději a častěji než doma. Zajímavostí je, že když se chci jen tak projet, abych byl sám a mohl o něčem popřemýšlet, nikdy nevím kam vlastně jedu,

 RUKA

(dle skutečné události)

Povím vám příběh, který se opravdu stal. Už je to pár let, co se to událo, ale nikdy na to nezapomenu, jako kdyby to bylo včera. Do dnes mi běží hlavou, co se to vlastně stalo a jak je to vůbec možné. Byla to taková