Papoušek Ara

PAPOUŠEK ARA

Měl jsem přání, koupit si jednou papouška zvaného Ara. Jenže jsem si ho nemohl finančně dovolit. Ale začal jsem opravdu věřit, věřit tomu že jednou ho mít budu, bez ohledu na finance. Měl jsem ale tehdy dvě přání, která pro mne byla důležitá, tedy papouška Aru a najít pravou lásku. To jsem ještě nevěděl, že se vše stane najednou v jednom okamžiku. Stalo se to během procházky s kamarádkou, kterou jsem mimochodem miloval, ale nemohl jí to říci, protože byla nešťastná z jedné tragické události. Jen si tak povídáme a v okamžiku, kdy jsme se chtěli rozloučit a jít domů se to stalo. Na rameni mi přistál přenádherný papoušek. Ano byl to Ara, užasl jsem a nemohl ani promluvit. Ale pak jsem se nadechl a řekl kamarádce, že někomu uletěl a musíme najít majitele, byl by nešťastný, ale v tom papoušek promluvil: nehledej majitele, jsem jen tvůj, přece sis mě přál! V tom momentě jsem měl slzy v očích a byl šťastný, ale papoušek opět promluvil: on tě miluje, on tě mil... V tom jsem ho zarazil, podíval jsem na kamarádku a říkám: Ano miluji ale... Najednou se kamarádka usměje a říká: taky tě miluji, jen jsem čekala, kdy mi to povíš. Okamžitě jsem ji objal, dal jí pusu a byli jsme šťastní. Jsme šťastní stále a máme skvělého přítele papouška Jakuba. Byl to ten nejkrásnější den života, jak pro mne, tak pro přítelkyni. Když člověk věří, může se stát cokoliv a nejčastěji tehdy když to nejmíň čekáme. Musíme umět přesvědčit rozum, jen po té se začnou dít zázraky...